Síla lásky
Síla lásky
Januš Adamus
Lehký vánek rozzvonil zvonkohru štěstí
a slova napsané v srdci mém o lásce,
nyní ukrývá noc, s hvězdami na nebi,
ta slova v duší mé ukryté, jsou tak kouzelná,
až vyráží dech a já nemohu uvěřit,
že v sobě dovedou skrýt, tak velkou moc.
Slova o lásce, s jemností zasetá,
vzejdou i v jílu, snad i mezi kamením,
přežiji bouře, chlad, i mráz je neskolí,
kdo jim takovou sílu dal, že přežijí,
však ona láska, v sobě takovou sílu má.
Zacelí rány, ve zraněném srdci i duši,
nebojí se toho, co dávno je již pryč,
to abys věděl, že láska opět přijde a vykvete,
jak ony červené vlčí máky na louce,
ty nádherné vlčí máky, které tak miluješ.
Dovol lásce růst a neměj o ni strach,
že odejde či zemře, přec láska je věčná,
tak vroucí, jak poznala ji Julie a Romeo,
či Paris a jeho překrásná Helena,
tak věř, že láska tu napořád zůstane,
že kouzlo lásky, na tomto světě, je věčné.